reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Závislost na technologiích: Jsou technologie drogou moderní doby? Nejsme na nich tak nějak... závislí?

 

Seriál na Studenta.cz

Speciál - Automotive

Speciál - Automotive

Automobilový průmysl - jedno z nejdůležitějších odvětví českého hospodářství, které v loňském roce zaznamenalo mimořádný růst. Firmy u nás vyrobily nejvíce osobních aut v historii - jsme pátí v Evropě a patnáctí ve světě. S tím souvijí i růst a poptávka po pracovních pozicích.
Pojďte se s námi podívat do výzkumu a vývoje automobilového průmyslu a buďte i vy součástí!

Všechny díly seriálu zde

Sexy trendy dneška: Elektromobilita a carsharing

20.10.2017 / Kariéra

„Současná mladá generace má jiný vztah k vlastnictví než ty předchozí. Chce si víc užívat života, dělat smysluplnou práci, podnikat a nemít zbytečné starosti spojené s vlastnictvím čehokoliv,“ říká František Vašek, vedoucí týmu inovací společnosti innogy. Dost dobře je totiž možné, že v budoucnu už nikdo z nás nebude vlastnit auto ani dům. Místo toho budeme všichni všechno „šérovat".

Františku, představte se nám na úvod. 

Pracuji v innogy Energie, což je společnost, která dodává plyn, elektřinu a související služby koncovým zákazníkům od domácností po velké průmyslové podniky. Vedu nový tým inovací, kde je devět talentovaných inovátorů a inovátorek s rozličným backgroundem a vzděláním. Společně hledáme nové business modely, produkty a služby pro naše zákazníky, které doplní nabídku komodit a přinesou našim zákazníkům vedle perfektních služeb v oblasti dodávky energií také úspory, soběstačnost, komfort, zábavu atd. Vize innogy je dle slov CEO Petera Teria: „Our planet will be a better place, when we create a sustainable world, in which innogy inspires how people live and work.” 

V automotive oblasti se hodně hovoří o tom, že auta budoucnosti budou elektrická a budou sdílená. Proč si myslíte, že je právě toto trendem?

Nová generace má jiný vztah k vlastnictví a chce si více užívat života, dělat smysluplnou práci, podnikat a nemít zbytečné starosti spojené s vlastnictvím, udržováním a veškerou byrokracií spojenou s provozem vlastního auta. Chce prostředky pro svůj životní styl užívat, měnit a mít flexibilitu. Sharing economy je sexy trend, který to umožňuje. Přeplněná města, problémy s parkováním a další náklady s tím spojené tuto motivace dále zesilují. Totéž platí i pro firmy, které mohou sharingem také ušetřit. 

Věřím, že elektrická auta, ale nejspíš i vodíková a další formy čisté mobility, budou mít do budoucna významný podíl. Jak rychle to bude, nezávisí jen na adopci trhem, ale také na řadě vnějších faktorů (cena baterií, podpora nebo naopak zátěž pro neekologickou dopravu, rozhodnutí EU ve vztahu k automotive, odvaha vlád atp.). Už dnes ale vidíme třeba příklad Norska, které není na automotive závislé, má své přírodní zdroje a elektromobily mají již dnes 40% podíl na prodeji nových aut. Do toho Čína hlásá, že výrobu spalovacích aut zakáže úplně a je leaderem v oblasti baterií. To vše může kartami ještě výrazně zamíchat.

Osobně doufám, že uživatelů elektromobilů bude přibývat a jako textilkáři a skláři z Jablonecka, jejichž první automobily dnes vidíme v technickém muzeu, budou i dnešní podnikatelé průkopníky, které bude veřejnost následovat.

František Vašek, vedoucí týmu inovací společnosti innogy
František Vašek, vedoucí týmu inovací společnosti innogy

Elektrická auta jsou ekologičtější, zatím ale po nabití na rozdíl od těch benzinových pořád ještě příliš daleko nedojedou. Proč tomu tak je, jaké jsou tam limity?

Myslím, že toto už neplatí a rozdíl v dojezdu není tak propastný. Jsou auta, která už dojedou hodně daleko (Tesla S P100D apod.). Rekord na jedno nabití je asi 900 km. Navíc se ukazuje, že životnost baterií je delší, než se předpokládalo, resp. degradace při ideálním provozu a pomalém nabíjení přes noc je malá. Jeden holandský taxikář údajně po 400 tis. km za 3 roky nechal změřit zbývající kapacitu baterie, která klesla pouze o 7 %. Teoretický limitní nájezd tak možná převyšuje životnost zbytku auta. Ekonomiku dále zlepšuje menší opotřebení brzd díky rekuperaci energie, menší provozní náklady a pak je tu i větší požitek z jízdy ;). 

Problém je samozřejmě s nabíjecí infrastrukturou, jejíž budovatelé čekají, až se strhne lavina elektromobilů, ale ta čeká kromě jiného právě na pokrytí nabíječek. Evoluce trhu elektromobilů tak začne uživateli, kteří si budou nabíjet sami doma, ve firmě, v zaměstnání, v obchodním domě apod. Takže kromě dalších osobních aut do rodiny, to budou flotily firemních aut, spedice, rozvoz, taxi apod.

Jak dlouho se auto nabíjí? Zkrátí se to třeba nějak v budoucnu? Jak? Máte nějaké odhady?

Jsou dvě základní formy nabíjení, buď AC (střídavý proud) nebo DC (stejnosměrný proud), přičemž ta druhá forma je využita zejména pro rychlé veřejné nabíjení.

Nabíjení AC je typicky v garáži, na parkovišti apod. a rychlost nabíjení závisí na výkonu usměrňovače v autě a velikosti jističe/příkonu, kde je nabíječka připojena, nároku dalších aut v případě více nabíječek na jednom připojení atp. Spotřeba běžného elektromobilu může být cca 15 kWh/ 100 km. Usměrňovače v autech umí v základu kolem 3,5 kW, což odpovídá běžnému 16 A jističi a energii na 100 km tak budeme doma v garáži základní nabíječkou typu wallbox nabíjet cca 4 hodiny. Přes noc tak nabijeme auto na dojezd až 250 km. AC nabíječky venku, typicky sloupky teoreticky propustí i 11 nebo 22 kW, ale to vyžaduje silnější jistič, třífázové připojení a auto, které to umí využít. Jsou auta, která umí usměrnit i 20 KW a je možné se dostat na 1-2 hodiny. Nutno podotknout, že tyto výpočty jsou dost zjednodušené a odborníci elektro by mě vytahali za uši kvůli přepočtům i jednotkám.  Pro ilustraci to ale myslím stačí.

DC nabíjení se dnes vyskytuje typicky od 50-150 kW a existují už i 350 kW. S takovými je možné se dostat na časy plného nabití v řádu minut, samozřejmě za cenu rychlejší degradace baterie. Tyto nabíječky tak budou sloužit jako pohotovostní nebo na záchytné na dlouhé cesty. Větší výzva je počet nabíječek současně. Ve zmíněném Norsku, kde je elektromobilů hodně, není výjimkou i 28 nabíječek vedle sebe. Chytré řízení a provozování sítě nabíječek je příležitost pro nás energetické hráče.

Kolik nabití stojí u nás? Víme, že např. když si koupíte v USA Teslu, nemusíte za nabití platit nic. Předpokládáme, že u nás to takhle úplně nefunguje.

Nabíjení doma se odvíjí od průměrné ceny elektřiny. Při ceně 4 Kč/kWh pro domácnost tak nabíjení stojí při spotřebě 15 Kč/kWh, cca 60 Kč/100 km, přičemž u spalovacího auta se spotřebou 7,5 l/100 km (benzín) je to dnes cca 230 Kč/100 km. Zajímavá je také možnost nabíjet auta z přebytků výroby vlastní fotovoltaiky, kde lze dosáhnout ceny 1,20 Kč/kWh (propočet za životnost systému). Veřejné a poloveřejné nabíječky v ČR mají ceny kolem 6 Kč/kWh, ale výjimkou není až 10 Kč/kWh. 

Akce Tesly na podporu prodeje se týkala prvních sérií aut, dále byla omezena počtem let a tuším, že není udržitelná navždy. My v innogy máme na veřejné nabíječce na adrese sídla firmy v Praze nabíjení zatím také zdarma, abychom elektromobilisty podpořili. 

Co je podle vás budoucností, nabíjecí stanice nebo stanice pro výměnu baterie? Hovoří se o tom v souvislosti s tím, že nabití pořád ještě poměrně dlouho trvá. Nebo budeme mít nabíječky každý doma?

Upřímně si nejsem jistý, co vyhraje a jestli nakonec nebudou mít výrazný podíl např. vodíková auta. V dohledném horizontu se nabíjení doma a na cestách kabelem z nějaké bedny jeví jako nejjednodušší elektromobilita jako nejbližší alternativa spalovacím autům. Vím, že už jedna firma věnující se výměně baterií zkrachovala, ale to už je delší dobu. Přicházejí nové, např. i z ČR a fandím jim. Nabíječky doma jsou dostupná věc a moderní rodiny s vlastním zdrojem energie, chytrým řízením domácnosti, úsporným vytápěním apod. je určitě budou mít jako další prvek celku.

Společnost innogy dodává plyn, elektřinu a související služby spotřebitelům od domácností až po velké průmyslové podniky. Aktuálně se intenzivně zabývá budoucností elektromobility, zejména co se týče nabíjecích stanic pro elektromobily, jejichž síť provozuje. Jako jednu ze svých hlavních výzev vidí obnovitelnou energii a udržitelný rozvoj.

Chcete být součástí? Veškeré info na kariérních stránkách innogy.

Jak by fungovala taková domácí nabíječka? 

Domácí nabíječky ze sítě už jsou dnes běžné. Nabíječka, která by si brala energii akumulovanou např. v bateriovém úložišti tak běžná není, ale věřím, že se na trhu objeví. Baterie pak funguje jako powerbanka a energie přeteče do auta nebo taky zpět do domu. Auto je vlastně taková pojízdná baterie. Celé to bude fungovat chytře, propojeně. Jen se musí ještě nalézt jeden standard a udělat trochu revoluce v distribuci energií. Přijde to, ale asi ne hned .

Budou nabíjecí stanice někdy fungovat třeba na obnovitelnou energii?

Bude fungovat a někde už dnes funguje tzv. flexi-pricing, kdy může být jiná cena (nižší) např. v době, kdy obnovitelné zdroje vyrábějí a způsobují v síti přebytek. Uživatel by tak byl motivován nabíjet třeba přes poledne.

Proč nejsou nabíjecí stanice na benzínkách, ale stojí separátně? Je pro to nějaký důvod? Změní se to třeba nějak v budoucnu?

Nestojí separátně a čerpací stanice už nějaký prostor zabraly, nabízejí další služby, občerstvení atp., takže jsou vhodné pro umístění nabíječek. Samozřejmě v bezpečné vzdálenosti od nádrží paliv. Problém je, že čerpací stanice často nemají dostatečný příkon a dimenzi přípojek pro rychlé nabíječky. Pro čerpadla na fosilní paliva, osvětlení a provoz benzinky to prostě nebylo potřeba. Vznikat tak nejspíš budou i semi-offgrid a off-grid řešení s bateriemi, tam kde je provoz, ale tažení extra připojení není ekonomické.

Kde všude najdeme v blízké budoucnosti nabíječky? Zatím se může zdát, že jsou roztroušené víceméně nahodile, ale vy hovoříte o dealerech, hotelech, office parcích… 

Na hlavních tazích, ve městech, v komerčních i veřejných objektech, na parkovištích, v garážích, na rodinných domech. Prostě všude, kde to dává dnešní optikou smysl. Motivem pro umístění nabíječek je zatím při nízkém počtu elektromobilů (v ČR cca 2 tisíce) spíše strategie a budoucí vize jejich majitelů, image, pozitivní PR, snaha získat tržní podíl do budoucna a také ekonomika, která ale přijde až za pár let, kdy už nejspíš budou zase další generace nabíječek. Dá se hovořit o takovém přechodném období, kdy bude potřeba při investicích do nabíjecí infrastruktury trochu přivřít oči a věřit v elektromobilní budoucnost.

Pojďme hovořit o car-sharingu. Tento trend se rozvíjí navzdory tomu obecnému stereotypu, že muži na svá auta nenechají dopustit a mají je rádi víc než své ženy. Proč myslíte, že tomu tak je? To už nám na vlastních autech nezáleží, že je půjčíme takřka každému? Budeme vůbec v budoucnu auta vlastnit, nebo si je jenom půjčovat?

Je to zásadní změna mentality a přístupu k vlastnictví, volnému času, prioritám a vůbec averzi ke starostem všeho druhu s vlastnictvím spojeným. Auto je a dlouho ještě bude statusový symbol, miláček, „honič“ ega apod. Ale časem bude mít možná podobu veteránu v garáži pro radost a shareované auto na ulici bude mít čistě užitnou hodnotu. Vidíme spoustu „use casů“ a přínosu sharovaných aut pro domácnosti i firmy a také pozitivní přínos pro klima a hustotu dopravy a parkování ve městech. Takže to určitě dává smysl. Sám s shareovaným autem jezdím, manželka s ním jezdí ve firmě a to naše rodinné trochu zahálí.
 
Např. malé firmy, pro které je drahé auto jen mít, natož s ním jezdit na schůzky a platit znovu za parkování, řešit odtahy, poškození, pojistky, servis, gumy… atp. anebo takové ty nahodilé jízdy, na nákup, na úřad apod. To všechno jsou skvělé příležitosti pro carsharing, kterých bude určitě mnoho různých podob, úrovní spoluvlastnictví, tarifů a doprovodných služeb. Máme se na co těšit!

Text: Lucie Džurdženiková

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama